Fotogalerie
Kam jsme se podívali
Opravdu divoká Divoká Šárka. Na dva pokusy.
"Prostě půjdeme doprava."
"Tam dojdem tam a tady dojdem tady."
"Nahoru, nahoru." "No samozřejmě. Když už jsme nahoře, tak jedině nahoru."
Na Branické skály a ještě dál (na jídlo samozřejmě)!
"To určitě dojdem tam, kam vím. To je dobrý."
"Dvakrát tele, prosím."
"Všechny cesty vedou do Modi. To je pravda. Je to v p****i, ale je to pravda."
"Už se klesáme."
"Já vůbec nevím, kam to vede, ale někam to vede."
"Od steaku na kafe."
"Zase nám skončil chodník."
Ze Mšena do Mšena aneb teď už bude každý výlet srovnáván s tím výletem na Kokořín!
"Ty jo, chápeš - schody a najednou pole!"
"Ssssssstromy. Chtěla jsem říct les, ale začala jsem od konce..."
"No, já tomu možná nerozumím, ale za sebe bych řek, že tu nic tak extrovního nevidím. Když to srovnám s tím naším výletem na Kokořín!" "Prosím tě, to se vůbec nedá srovnávat!" "Jakto? Byly tam skály pískovcový, vobčerstvení! Co je tady? PRD."
Satalice - hrad Jenštejn - Čestlice
"Kde je ten zřícenina?"
"To není na žádném kopečku, ani na žádném kopci..."
"Ona vede jakoby tam a tady už nevede, jo?" (červená turistická značka - pozn. red.)
"Tam je furt ten rybník. No jo, ale proč ho nevidíme..?"
Narozeninový pochod na Zbraslav.
Na borůvkové knedlíky na kraj světa. Teda do Jizerských hor.
Zdivočelá zvířata za zvířaty do ZOO
aneb snad jsme je moc nevyděsili...
"A co je teda ten sečuán?"
"No to je asi ten pták..."
Po stopách Praotce Čecha
Po hodině a půl spánku nás nenapadlo nic lepšího než lézt s vinohradskou partou na horu Říp.
Konečně na Ameriky
Anča: "Jak je to daleko?" Anežka: "Odhadem...netuším."
Anežka popisuje náš pohyb na mapě: "Tady jsme začínali a tady tak nějak...jdem."
Na Karlštejn netradičně
Dnešní lekce:
"Když zmokneme, tak budem mokrý."
"Když půjdeme rychle, nestihnem zmoknout."
Po stopách Sázavy
s moravským šéfem v zádech
Prokopské údolí
s Foxíkem se nebojíme ničeho!
Borová
reprezentace čecháčků mezi moraváky na moravském výletě
Jesenice - Průhonice
aneb kde má ten park u všech všudy nějaký vchod?
Milovice - Lipník - Kbel - Benátky nad Jizerou
Něco z dnešních mouder či zoufalých zvolání:
"Kbely! Kbely! Všechno, co chci, je dojít do Kbel!" (bloudíce po lese hledajíce modrou)
"Už se cítím trochu líp, že jsme...někde." (už nebloudící po lese, ale nacházející se přesně někde)
"Super. Teď tady budeme sedět a čuchat pekařství." (hladové sedící na zastávce)
Dvě telata v Teletíně
Na vyhlídku Máj, vodopád, Smetanovu vyhlídku, posed až k prosluněné louce a ještě kus dál. Dnešní lekce: Když půjdeš rychle, nestihneš spadnout.